Ochladí jedna klimatizace více místností? Pozor na očekávání.

Při návrhu klimatizace se s tímto požadavkem setkáváme poměrně často. Zákazníci chtějí umístit jednu výkonnější jednotku do obývacího pokoje nebo na chodbu a využít ji i pro chlazení dalších místností. Důvod je pochopitelný – nižší pořizovací cena i jednodušší instalace.

Většina z nich přitom neočekává, že bude mít celý dům stejnou teplotu. Počítají s tím, že se část chladného vzduchu dostane otevřenými dveřmi i do vedlejších pokojů a vytvoří alespoň přijatelný tepelný komfort. Tato představa je logická. V praxi ale bývá rozdíl mezi očekáváním a skutečností mnohem větší.

Problém není ve výkonu klimatizace

Na první pohled se nabízí jednoduché řešení – zvolit výkonnější klimatizaci. Jenže právě tady vzniká časté nedorozumění. Výkon klimatizace určuje, kolik tepla dokáže odebrat z prostoru, ve kterém pracuje. Nemá ale zásadní vliv na to, jak daleko se dostane ochlazený vzduch.

Po opuštění jednotky se vzduch postupně zpomaluje, mísí s okolním vzduchem a jeho chladicí účinek rychle slábne. Zároveň má ochlazený vzduch vyšší hustotu než vzduch teplý, a proto přirozeně klesá k podlaze. Místo aby pokračoval otevřenými dveřmi do dalších pokojů, vytváří cirkulaci především v místnosti, kde klimatizace pracuje. Každé dveře, chodba nebo změna směru proudění tento efekt ještě více omezují.

Výsledkem je, že většina ochlazeného vzduchu zůstává v místnosti s klimatizací a do ostatních prostor se dostane pouze jeho omezená část.

Co se děje v praxi

Představte si klimatizaci umístěnou v obývacím pokoji a otevřené dveře do dalších místností. Obývací pokoj se ochladí poměrně rychle, zatímco ve vedlejších pokojích zůstává stále teplo. Přirozenou reakcí je snížení požadované teploty na ovladači v domnění, že se chlad dostane i dál.

Ve skutečnosti se ale ještě více ochladí pouze místnost s klimatizací. Není výjimkou, že v obývacím pokoji je příjemných 22 °C, zatímco v ložnici na konci chodby zůstává 26 °C. Pokud byste chtěli snížit teplotu v ložnici ještě o jeden stupeň, musel by být obývací pokoj už nepříjemně přechlazený.

Situaci navíc ovlivňuje i způsob regulace moderních invertorových klimatizací. Ty řídí svůj výkon podle teploty v místnosti, kde je umístěná vnitřní jednotka. Jakmile zde dosáhnou nastavené teploty, začnou výkon postupně omezovat. Ostatní místnosti přitom mohou být stále o několik stupňů teplejší.

Nejde tedy o nedostatečný výkon klimatizace. Limitem je samotné proudění vzduchu, fyzikální vlastnosti ochlazeného vzduchu a dispozice domu či bytu.

Dobrý návrh není jen o výkonu

Při návrhu klimatizace neřešíme pouze velikost místností nebo výkon jednotky. Stejně důležité je proudění vzduchu, dispozice domu, umístění dveří, orientace místností ke světovým stranám nebo velikost prosklených ploch. Teprve kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, kolik jednotek bude potřeba a kam je vhodné je umístit.

Proto není možné navrhnout funkční řešení pouze podle počtu metrů čtverečních. Pokud už při návrhu víme, že jedna klimatizační jednotka nebude schopná zajistit tepelný komfort, který od ní očekáváte, řekneme Vám to. Ne proto, že bychom chtěli instalovat více zařízení, ale proto, že chceme navrhnout řešení, které bude dlouhodobě fungovat.